Sníh a led na chodnících nebo na silnici může způsobit vážné problémy chodcům a řidičům a kromě jeho včasného mechanického odklízení si na pomoc bereme různé posypové materiály.

Co nasypat na chodník

Kontroverzní popel – dříve se popel běžně sypal na sníh a led, a ještě na přelomu 80. a 90. let jsme jej na chodnících vídávali poměrně často. Dnes je ovšem známo, že uhelný a koksový prach, popílek a spaliny obsahují i těžké kovy, z nichž některé jsou radioaktivními izotopy. Proto je na mnoha místech tento způsob posypu zakázán.
Hobliny – v některých provozech dřevozpracujícího průmyslu se využívá dodnes způsob ošetření chodníků a přístupových cest pilinami nebo hoblovačkami. Je to zdravotně nezávadný a ekologický materiál, který plní tuto funkci spolehlivě, ovšem kromě problematického úklidu po zimní sezoně je zde největším kamenem úrazu jeho špatná dostupnost, problematické skladování a také cena.
Písek – spolehlivý a osvědčený způsob, jehož výhodou je snadná dostupnost i cena a také po zimní sezoně opětovné využití, kdy stačí jen posypový písek z chodníku zamést a uklidit. Problém nastává ve chvíli, kdy zrnka písku, stejně jako popel nebo hobliny, rychle zapadají čerstvým sněhem, a je nutné provádět další posyp.

Sůl – nejspolehlivější a léty prověřený způsob, který účinkuje až do – 10 stupňů. Pro silnější mrazy lze využít sůl s obsahem vápníku, tedy chlorid vápenatý, nevýhodou je však jeho vysoká cena. Krystalická sůl https://www.chlorito.cz/posypova-sul nepůsobí pouze jako mechanická ochrana, nýbrž reaguje chemicky s vodou a sněhovými vločkami a snižuje bod tuhnutí až o několik stupňů Celsia. Nevýhody solení silnic a chodníků jsou zřejmé z jejího agresivního působení, kromě map na oděvech a obuvi a neblahého vlivu na karosérii a podvozek aut je zde také ekologický problém. Nadbytek soli totiž brzdí využití živin z půdy rostlinám a měli bychom s ní tedy pracovat uvážlivě zvláště tam, kde je vysázen trávník, květiny, keře a užitkové či okrasné stromy.