Představte si situaci, že potřebujete důkladně vyčistit vnitřek nějaké trubičky, třeba hlaveň malorážky, co uděláte? Pravděpodobně sáhnete po nějakém nástroji, např. hadříku nebo tyči s kartáčem, abyste se dostali dovnitř, a abyste odstranili nečistotu z vnitřní strany otvoru.

Na podobném principu pracují protlačovací a protahovací trny. Je to také jakýsi pomocník, kterým se dostáváte do nějakého předvrtaného otvoru, jen s tím rozdílem, že se jedná o strojírenský speciální nástroj pro vytvoření přesného otvoru určitého tvaru, velmi často nekruhového.

Protahovací trn sestává z dlouhé řady zubů, které ubírají uvnitř obrobku třísku tak, aby poslední zub vytvořil již finální podobu a rozměr. Velmi často se jedná o drážky obdélníkového průřezu, ale i různé nepravidelné vnitřní tvary drážek, které byste jiným způsobem stěží vyrobili. Jedním z nejrozšířenějších příkladů využití protahovacích trnů je otvor v mosazné cylindrické vložce patentního zámku.

Protahováky, jak se jim lidově přezdívá, jsou velmi specifické nástroje, a kdo se strojírenstvím nikdy nezabýval alespoň okrajově, stěží si je dokáže představit. Mnozí z vás již v ruce někdy drželi vrták, frézu nebo soustružnický nůž, ale s protahovákem se běžně člověk nesetká. Čím je tento nástroj svérázný?

Je velmi drahý – vyrobit takový nástroj vyžaduje náročný, velmi náročný proces, a proto je také jeho cena velmi vysoká. Předpokládá se totiž, že bude sloužit v sériové výrobě, a že se také jeho nákup zaplatí počtem vyrobených obrobků.

Pro kusovou výrobu nemá příliš význam nechat vyrobit protahovák, je to tedy záležitost spíše větších provozů a kovovýroby, kde je zajištěn odbyt, a kde je jisté, že náklady na výrobní prostředky nepřijdou vniveč. Protahovací trny se také upínají do protahovaček, tedy speciálních strojů, které s nimi dokážou pracovat.